Výchovné a kariérní poradenství

Na škole pracuje jako výchovná poradkyně Mgr. Stanislava Marešová

Konzultační hodiny jsou ve  čtvrtek od 14.30 do 15.30, případně podle domluvy ve školní knihovně v suterénu školy.

Spolupracuji s PPP pro Prahu 1, 2 a 4, Francouzská 56/260, Praha 10, konkrétně Mgr. Renátou Míkovou, která má na starosti školy v Praze 2. Společně zajišťujeme pro studenty 2. a 3. ročníků účast v tzv. peer-programu, tj. psychosociálním osobnostním výcviku. Pro budoucí maturanty jsou určeny profi-testy, které jim umožní odpovědnější volbu směřování po maturitě. Studentům se studijními, výchovnými či rodinnými problémy je doporučována pomoc této PPP v podobě vyšetření a diagnostikování možnosti řešení jejich potíží. PPP pořádá pravidelné měsíční schůzky s výchovnými poradci, supervizní semináře a odborné semináře pro výchovné poradce či metodiky prevence.

Výchovná poradkyně napomáhá žákům se SPU (dyslexie, dysgrafie, LMD aj.) zvládnout náročnou gymnaziální výuku, spolupracuje s třídními učiteli na plnění doporučení PPP či speciálního pedagoga. Zpracovává také individuální vzdělávací plán pro studenty se speciálními potřebami a podklady pro integraci těchto žáků. Více informací v části Integrace níže.

Ve škole se schází v případě potřeby výchovná komise ve složení student (a jeho zákonný zástupce v případě nezletilého žáka), třídní učitel, popř. učitel některého z předmětů, výchovná poradkyně a ředitel školy při řešení následujících problémů: výrazné zhoršení prospěchu, opakované neodůvodněné absence či zhoršené a nevhodné chování žáka ve škole.

Kariérní poradenství je jednou z hlavních činností. Výchovná poradkyně zajišťuje studentům přístup k informacím o možnostech jejich uplatnění po maturitě (na nástěnkách, na serveru pro studenty), ve spolupráci s PPP organizuje profi-testy, distribuuje letáky vzdělávacích agentur organizujících přípravné kurzy na VŠ, pro studenty a třídní 4. ročníků objednává výtisky Učitelských novin se seznamy VŠ a VOŠ a pomáhá studentům, kteří si nejsou jisti volbou, s výběrem nejvhodnější možnosti. Zajišťuje také přihlášky na VŠ a ve spolupráci s třídními učiteli pomáhá studentům s jejich vyplněním a odesláním. Informuje také o Národních srovnávacích zkouškách a jejich významu pro přijetí na VŠ, více viz. www.scio.cz/nsz/webskoly

Nejnovější informace o uplatnění absolventů všech typů škol na trhu práce a o možnostech dalšího vzdělávání naleznete v Informační systém o uplatnění absolventů škol na trhu práce.

Další portál Unium vám může usnadnit volbu té správné vysoké školy a pomoci vám se na nové škole rychle zorientovat.

---

Jak se učit?

Nikdo vás nic nenaučí, všechno se musíte naučit sami.

Příručku „Jak se učit na SŠ“ si můžete půjčit u výchovné poradkyně nebo získat na http://www.infoabsolvent.cz/

Metody učení

• Snažíme se dobře pochopit to, o čem je řeč, jinak nemá učení smysl.
• Z výkladu a z učebnice vybíráme to nejdůležitější.
• Obecné poznatky spojujeme s konkrétními příklady a nový poznatek srovnám s tím, co znám.
• Když nám není něco jasné, klademe otázky. Jsou projevem zájmu, ne neschopnosti.
• V rozsáhlém celku učiva věnujeme pozornost střední části učiva, kdy ubývá sil, pozornosti a motovace.
• Alespoň polovinu času věnujeme samostatnému vyjádření obsahu: podtrhávání, kreslení schémat, učení nahlas.
• Obtížné a důležité učivo opakujeme vícekrát v kratších časových úsecích s rozložením do více dnů.
• K učení využíváme i tzv. časové ztráty – dopravní prostředek…
• Ihned po výkladu si čerstvé učivo přečteme (předcházím zapomínání).
• Individuální učivo kombinujeme se společnou činností – vzájemné zkoušení, konverzace v cizím jazyce, vysvětlování obtížných míst.
• Dodržujeme pravidelný režim práce a odpočinku.
• V domácí přípravě nezačínáme obtížným předmětem, ale také si ho nenecháváme na konec, kdy jsme už unaveni. Únavě předcházíme studenou vodou a ne příliš hlučnou kulisou.
• Vytváříme si vhodné materiální podmínky (stálý pracovní kontakt).
• Životní podmínky zhoršují nálady a snižují schopnost učit se. Tím však neúspěchy neomlouváme.
• Snažíme se o věcný postoj k problémům i učení.
• Každý si musí nalézt svůj nejlepší způsob učení.

Talentovaní žáci

Práci s talentovanými žáky upravuje zákon 561/2004 Sb.: nadaní žáci

Práce výchovného poradce se zvláště nadanými žáky se zaměřuje na následující oblasti:

• vyhledávání talentovaných žáků ve spolupráci s třídními učiteli a jednotlivými učiteli,
• zapojování talentovaných jedinců do práce v zájmových kroužcích,
• nabídka účasti v olympiádách a soutěžích SOČ,
• seberealizace při vypracovávání odborných projektů a samostatných prací.

Informace ke vzdělávání dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných najdete ve Věstníku MŠMT 12 / 2006 (ustanovení §17 zákona 561/2004 Sb. a třetí části vyhlášky 73/2005 Sb.).

Vytváření podmínek pro vzdělávání mimořádně nadaných dětí, žáků a studentů je uloženo školským zákonem a specifikováno prováděcím předpisem k tomuto zákonu – vyhláškou 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných.

Nové předpisy umožňují řediteli školy – v souladu s trendem individualizace a diferenciace vzdělávacího procesu – přeřadit mimořádně nadaného žáka do vyššího ročníku bez absolvování předchozího, ale nově také vytvářet skupiny pro mimořádně nadané žáky, ve kterých se v některých vyučovacích předmětech vzdělávají žáci různých ročníků. Vzdělávání mimořádně nadaných žáků se může uskutečňovat podle individuálního vzdělávacího plánu, jehož rámcový obsah je vymezen ve vyhlášce 73/2005 Sb.

K vytváření vhodných podmínek, forem a způsobů práce pro žáky nadané a mimořádně nadané přispívá systém poradenských služeb. Konkrétní poradenské úkoly škol a školských poradenských zařízení ve vztahu k mimořádně nadaným žákům jsou vymezeny školským zákonem a podrobně rozpracovány ve vyhlášce 73/2005 Sb. a ve vyhlášce 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních.

Školy, které potřebují metodickou a konzultační pomoc v oblasti identifikace mimořádného nadání a specifik vzdělávání mimořádně nadaných žáků, se mohou obracet na metodiky péče o nadané. Skupinu těchto metodiků, jejíž činnost je koordinována Institutem pedagogicko-psychologického poradenství ČR, tvoří 21 psychologů – pracovníků pedagogicko-psychologických poraden ve všech 14 krajích (jména těchto odborníků a kontakty na ně mohou školy najít na http://www.ippp.cz/). IPPP ČR rovněž připravil a realizuje systém vzdělávání pedagogických pracovníků škol a školských zařízení, kteří se věnují vzdělávací a další péči o mimořádně nadané děti, žáky a studenty.

Specifické poruchy učení

Pod pojem specifická porucha učení, ale také vývojová porucha učení, porucha učení, či specifická vývojová porucha učení (dále jen SPU) můžeme zahrnout celou skupinu poruch a dysfunkcí, které jsou příčinou výukových obtíží dítěte ve škole .Odborně se jim říká dyslexie, dysortografie, dysgrafie, dyskalkulie.

Dyslexie

Porucha postihuje základní znaky čtenářského výkonu, a to rychlost, správnost, techniku čtení a porozumění čtenému textu.

Dyslektické projevy mohou mít různé příčiny a mohou se vyskytovat v různých oblastech čtenářského výkonu:

• rychlost – dítě luští písmena a hláskuje, neúměrně dlouho slabikuje, nebo naopak čte zbrkle, domýšlí slova. Není výjimkou, když dítě má dobrou rychlost čtení, umí tedy převést tvar slov do zvukové podoby, ale není schopno chápat obsah přečteného,
• chybovost – dítě zaměňuje tvarově blízká písmena např. a/e, m/n, b/d/p. Může také zaměňovat zvukově blízká písmena t/d. Dítě zaměňuje pořadí písmen ve slově, kdy například slovo sen je přečteno jako nes, někdy může vynechávat písmena případně i slabiky některých slov. Další častou chybou je domýšlení slov podle jejich začátku nebo kontextu,
• technika čtení – dítě například slovo potichu předčítá po hláskách a pak jej vysloví nahlas, nebo neúměrně dlouho zůstává ve čtenářském vývoji u slabikování, opakovaně čte začátky slov případně celá slova, čtení je neplynulé, těžkopádné, s častými zárazy,
• porozumění – zaměření úsilí a pozornosti na zvládnutí čtenářské techniky může dítěti znemožnit více či méně porozumět obsahu přečteného. Někdy to může být na úrovni úniku detailů, či částí z obsahu. V nejtěžších případech dítě nerozumí obsahu přečteného textu vůbec.

Dysortografie

Jedná se o specifickou poruchu pravopisu. Projevuje se zvýšeným počtem specifických dysortografických chyb a kromě toho obtížemi při osvojování gramatického učiva a aplikaci gramatických jevů.

Specifické dysortografické potíže

• Rozlišování krátkých a dlouhých samohlásek.
• Rozlišování slabik dy/di, ty/ti, ny/ni.
• Rozlišování sykavek.
• Vynechaná, přidaná, přesmyknutá písmena či slabiky ve slovech.
• Hranice slov v písmu.

Dysgrafie

Porucha psaní, která postihuje grafickou stránku písemného projevu, tj. čitelnost a úpravu. Projevuje se v následujících oblastech:

• Dítě si obtížně pamatuje tvary písmen, obtížně je napodobuje.
• Písmo je příliš velké, malé, často obtížně čitelné.
• Obtíže při napodobování písmen a pomalé vybavování tvarů písmen přetrvávají i ve vyšších ročnících.
• Ve svém písemném projevu často škrtá, přepisuje písmena.
• Písemný projev je neupravený.
• Neúměrně pomalé tempo psaní.
• Písařský výkon vyžaduje neúměrně mnoho energie, vytrvalosti a času.

Dyskalkulie

Poruchou matematických schopností, která postihuje manipulaci s čísly, číselné operace, matematické představy, geometrii.

Dítě s dyskalkulií má obtíže při osvojování matematických pojmů, chápání a provádění matematických operací. Často si osvojuje početní spoje především pamětně, a pokud paměť selže, dopouští se „neobvyklých chyb“. Neúměrně dlouho setrvává na počítání s užitím prstů. V jiných případech je narušena matematická logika a dítě nechápe základní postupy.

Dyspraxie

Patří k méně známým poruchám. Zapříčiňuje celkovou neobratnost jemné, někdy i hrubé motoriky. Případem dětí s touto poruchou jsou například velmi úspěšní žáci ve vzdělávacích předmětech, kteří mají obtíže při výuce pracovního vyučování, v tělocviku, či výtvarné výchově. Většina dětí určitou rukodělnou dovednost zvládá jen tak „mimochodem“. Výsledky dítěte postiženého vývojovou dyspraxií, přestože vyvine značné úsilí, jsou ve srovnání s těmito dětmi velmi slabé. Jednodušeji řečeno, jedná se o děti, jejichž obratnost a zručnost neodpovídají jejich vývojovému stupni a nadání. Tyto problémy jsou patrny již v předškolním věku.

Pro výše uvedený popis jednotlivých SPU byly využity citace z publikace: Zelinková, Olga: Poruchy učení, Praha, Portál 2003

Integrace

Dítě docházející do SŠ, u kterého byla diagnostikována některá z výše uvedených SPU, se stává v systému současné školní péče integrovaným žákem. Konkrétní podmínky integrace žáka s poruchou učení doporučuje škole pedagogicko-psychologická poradna na základě jeho vyšetření. To znamená, že doporučuje konkrétní opatření v dalším pedagogickém vedení žáka, způsob zohledňování jeho obtíží, způsob jeho hodnocení, může doporučit zařazení žáka do nápravné péče, případně jeho vřazení do specializované dyslektické třídy.

Závazné dokumenty upravující práci se žáky se SPU

Zákon 561/2004 Sb. Školský zákon.

Zákon 561/2004 Sb. Vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami.

Zákon 561/2004 Sb. Individuální vzdělávací plán.

Vyhláška 323/2008 Sb. – doplňující vyhl. 2/2006 Sb. a §18 Školského zákona zákona (pro školy řízené MVČR, individuální plán).

Vyhláška 13/2004 Sb. o středním vzdělávání a vzděl. v konzervatoři.

Vyhláška 72/2005 Sb. o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních.

Vyhláška 73 /2005 Sb. o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných.

Metodický pokyn ministryně školství, mládeže a tělovýchovy k vzdělávání žáků se specifickými poruchami učení nebo chování č.j.: 13 711/2001-24.

Výklad zákona 561/2004 Sb o práci se žáky s poruchami učení a se sociálním znevýhodněním.

Informace o vzdělávání dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných zabezpečujících realizaci ustanovení § 17 zákona 561/2004 Sb. a třetí části vyhlášky 73/2005 Sb. (str. 14, odst. 2, hlava VIII.).

Podrobnější informace o SPU najdete např. v těchto publikacích:

Zelinková O.: Poruchy učení, Praha, Portál 2003

Matějček: Dyslexie – specifické poruchy čtení, Praha, H & H, 1995

Pokorná: Teorie, diagnostika a náprava specifických poruch učení; Praha, Portál, 2001

Novák J.: Dyskalkulie – specifické poruchy počítání, nakl.Tobiáš 2000

Blažková R.: Poruchy učení v matematice a možnosti jejich nápravy, Brno, Paido, 2000

Kirbyová A.: Nešikovné dítě – Dyspraxie a další poruchy motoriky; Praha, Portál, 2000