telefon:
224 920 848
224 918 840


e-mail:
podatelna@gybot.cz
Gymnázium,
Praha 2,
Botičská 1


Botičská 1
128 01 Praha 2
Hlavní město Prahazřizovatel: Hlavní město Praha
Přihlášku můžete osobně donést nebo poslat, třeba... více
Ples byl ve středu 29. 1. více
cz en de fr ru

Svět podle Hieronyma Bosche

vloženo: 12. 10. 2019

V pondělí 21. 10. ve 14.00 byla vernisáž výstavy prof. RNDr. Svatopluka Civiše, CSc., „Svět podle Hieronyma Bosche“. Výstavu zahájil Ing. Ondřej Ivanek, CSc., absolvent našeho gymnázia, v učebně 38.

Autor výstavy prof. RNDr. Svatopluk Civiš, CSc., nenásilně propojuje vědu a výtvarné umění, dlouhodobě pracuje jako vědec v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v. v. i., v Praze 8. Zabývá se aplikovanou a experimentální spektroskopií v oblasti vysoce citlivých analytických technik, dálkové detekce molekul, atomů a iontů ve vesmíru; laboratorními metodami pro simulaci procesů v mezihvězdném prostoru, planetárních a hvězdných atmosférách a chemií laserového plazmatu a elektrických výbojů o vysoké energii.

Centrálním pilířem vědecké publikace a z ní vzniklé výstavy, jež se zaměřuje na laboratorní syntézu biomolekul na základě spojení některých výjimečných vlastností vybraných přírodních materiálů s vlastnostmi běžně v přírodě existujících a všude přítomných plynných molekul, je alegorie obrazu Hieronyma Bosche Zahrada rajských rozkoší (Garden of Earthly Delights). Tento triptych vystavený v madridském Pradu je po staletí pevně spojen s mytickým příběhem křesťanské civilizace – stvořením světa.

Vstupní deska Boschova obrazu je klíčem k jeho pochopení. Křídla obrazu se po jejich uzavření složí a objeví se kouzelná blankytná koule celku stvoření. Centrálním motivem triptychu je třetí den stvoření světa. Třetího dne, lépe řečeno v rámci třetího řádu stvoření, povstala Země. Nad blankytnou koulí rozdělenou na dvě horizontální roviny nebe a země jsou umístěny dva nápisy a malý obraz Stvořitele s knihou v ruce:

„Ipse dixit et facta sunt – Ipse mandavit et create sunt “.

„On řekl a bylo učiněno – on přikázal a bylo stvořeno“.

Stvořitel ze svého absolutního „neznáma“ řekl – přečetl příslušný příkazový řádek ze Zákona a ihned se samo stane (učiněno jest); Bůh odtamtud vzkázal (přikázal) a samo se utvoří (jest stvořeno), aniž by bylo zapotřebí jeho zásahu, dohlížení, či přítomnosti.

Řeč obrazu je tak jasná: Stvořitel dává pokyn, aby stvoření povstalo, vznikalo a vzcházelo tak, jak to vidíme. Ikonografie vstupního výjevu zdůrazňuje, že tvůrčí schopnost byla delegována Zemi.

Ta ji také bohatě využívá, jak vidno z roztodivně se rýsujících podob, jež povstávají z šedivé beztvaré hmoty. Od této chvíle je svět nadán schopností samostatného vývoje a svébytného rozvoje. Tento přirozený řád skutečnosti, tedy řád Přírody, je hlavním a vlastním obsahem celého triptychu ale i duchovní podstatou našeho příběhu.

Podobně jako Bosch, který předjímá a ohlašuje svým obrazem úchvatnou scenérii světa ve stavu třetího dne stvoření, i náš vědecký zájem je nasměrován do doby formování Sluneční soustavy, vzniku jednotlivých planet a jejich vývoje a laboratorního studia podmínek pro vznik života na jejich povrchu. Jako model jsme použili alegorii druhého velice známého Boschova obrazu „Sedm hříchů“, který v našem podání nezachycuje „naše hříchy“, ale cyklus přeměny prvotní pozemské atmosféry, pravděpodobně složené pouze z plynů neredukčního typu (oxid uhličitý, voda, dusík) na atmosféru redukční, obsahující převážně metan, amoniak a celou řadu dalších těžších uhlovodíků. Po jejich oxidaci se cyklus vrací do původní podoby a v historii se mnohokrát opakuje. Tento proces s největší pravděpodobností není vázán pouze na podmínky panující na jednotlivých planetách Sluneční soustavy, je obecný, funguje i v případě exoplanetárních systémů, a probíhá dodnes.


Celkem 0 komentářů Komentovat